Č̌lověk neumírá žízní

Č̌lověk neumírá žízní

Č̌lověk neumírá žízní

Scénář: Václav Hapl
Barva: Colour
Synopse

Námět k filmu Člověk neumírá žízní byl v první fázi námětem k filmu o experimentálních psychózách, v němž se Hapl nechtěl omezit jen na pokusy s halucinogeny, ale zajímal jej i přínos diagnostický a terapeutický. Neméně ho téma zajímalo z filmařského hlediska jako možnost strhujícího vizuálního zážitku v rámci filmové eseje. Sedm let trvalo, než se jeho záměr splnil, než mohl divák překročit hranici denních a nočních můr a vstoupit do světa duševně nemocných a delirantů. V obrazové složce filmu pracoval Hapl s pěti základními tematickými okruhy: stařena-schizofrenička, experimenty s drogou v ordinaci, vize psychotiků a výtvarné projevy pacientů, rapidmontáž katastrofických záběrů jako prvek civilizace a starý muž v ústavu choromyslných, muž-apoštol. Režisér postupuje od jedinečného k obecnému, od geneze drog k vlivu civilizačního procesu na člověka, od nemocného schizofrenika k lidstvu nemocnému ze sebe sama. Je pošetilé očekávání zázraku...

Fotogalerie

 
Ročník festivalu: 1999
Sekce: Pocta Václavu Haplovi

PŘIHLAŠOVÁNÍ FILMŮ

Přihlaste svůj film na 22. MFDF Ji.hlava

Více