Islandští kovbojové

Kúrekar nordursins

Icelandic Cowboys

  • Fridrik Thor Fridriksson
  • Island
  • 1984, 82 min
Kamera: Einar Arnbjornsson, Gunnlaugur Thor Pálsson
Střih: Sigurdur Snaeberg Jónsson
Zvuk: Sigurdur Snaeberg Jónsson
Synopse

Ve studeném létě roku 1984 uspořádal král místní country Hallbjorn Hjartarson první ryze islandský kovbojský festival. Ve významové imitaci znaků ryzí americké kultury Divokého západu nechal postavit na loukách u Skagastrondu, tradiční vesnice na severu ostrova s asi sedmi set obyvateli, westernové městečko, do kterého se na pár dní sjeli všichni významní zpěváci country se stovkami svých obdivovatelů.

Dokument zachycuje vznik ducha prostoru. Na prázdné louce nad kostelíkem začínají rychle růst stany, stlouká se pódium, prostor se začíná plnit lidmi, kteří podléhají atmosféře Divokého západu - od oblečení až po kovbojské zábavy (rodeo, honáci, divocí koně, střelba na cíl), jimiž si lze krátit čas mezi jednotlivými vystoupeními.

Dokument vedle toho představuje jednotlivé zpěváky a skupiny: každý se představuje ve stylizaci, která je mu nejbližší. Film pak rytmizují jejich vystoupení. Nejčastěji se na pódiu objevuje organizátor akce a diváky vytleskávaný král, kterého dokument zachycuje i mimo stylizaci, v civilní rovině jeho osobního života.

Stejně jako u předcházejícího filmu, který zaznamenal různé polohy islandského rocku na začátku osmdesátých let, je zajímavé pozorovat, jakým způsobem se přenášejí kulturní znaky - u country je to o to čitelnější, že část islandsky otextovaných písní známe v interpretaci českých zpěváků. Za zvuku známých písní tedy můžeme sledovat to, jak vznikají identické subkultury, které spolu vzájemně (přes vzdálenost let, navzdory jazyku) souzní.

V podstatě není žádný rozdíl mezi islandskou akcí ze čtyřiaosmdesátého roku a mezi sešlostmi, které se pořádaly a pořádají u nás: obě jsou naplněny základními znaky, rezonují jednotícím komunikačním kódem - a obě na jejich základě umožňují blízkost a srozumění, svéráznou stejnou zábavu. Ale Fridriksson americký vzorec, respektive to, čemu jako americkému kódu rozumíme, nijak neinterpretuje ani neparoduje - jeho dokument chce být pouhým zachycením místa a atmosféry chvíle.

Pro českého diváka jeho dokument tak zůstává po letech pouhým exotickým průhledem do světa kýčovitých kulis, stejných melodií, je prostým připomenutím určitého modelu zábavy. S vlastní kulturní zkušeností pak můžeme číst country zábavu (není to jen o hudbě, ale o všem, co se k ní váže), tyto subkulturní variace country stylu, jako něco singulárního, imitujícího, a přesto (paradoxně) autentického.

Fotogalerie

 
Ročník festivalu: 2002
Sekce: Průhledná bytost Fridrik Thor Fridriksson

STAŇTE SE DOC.MANEM

Podpořte ji.hlavský festival a staňte se Doc.Manem!

Více