Bowling for Columbine

Bowling for Columbine

Bowling for Columbine

Kamera: Brian Danitz, Michaael Mcdonough, Francisco Latorre, James Demer
Střih: Kurt Engfehr
Barva: Colour
Synopse

Další výjimečný snímek amerického filmaře je šokujícím dokumentem o posedlosti zbraněmi v USA. Je to první dokument od roku 1956, který byl přijat do hlavní soutěže filmového festivalu v Cannes, odkud si režisér na závěr odvezl zvláštní výroční cenu.

Se svým typickým šarmem, spojujícím otrlost s ironií, se Moore vydává na cestu do srdce Ameriky a doufá, že porozumí tomu, proč je americký sen provrtán kulkami každodenního násilí. Režisér klame tělem, využívá své vizáže obtloustlého chlápka s kšiltovkou, zvláštní poťouchlé nenápadnosti, ale jeho pohled je mimořádně komplexní, systematicky skládající nejrůznější otisky brutality.

Moralista Moore - autorovo lpění na humanistických hodnotách a důsledný odpor proti globalizaci jsou mantinely, nikoli limity - kreslí nekompromisní portréty svých spoluobčanů, posedlých touhou po bezpečnosti, která je vede k obklopování se nejrůznějšími zbraněmi, což se paradoxně převrací v to, že si jsou vzájemně stále nebezpečnější. Jsou to právě Spojené státy, kde umírá největší počet lidí díky dobře fungující mechanice střelných zbraní. Tato země se také může chlubit další specialitou, jíž jsou mediálně velmi přitažlivé (a sexy) masové vraždy.

Snímek se odvíjí od masakru (záznamu masakru bezpečnostními kamerami) na Kolumbijské střední škole v Littletonu, kde dva studenti postříleli několik spolužáků než nakonec obrátili zbraň proti sobě. Hororové pocity plochých televizních zpráv ale přináší zvláštní vzrušení. Vazba mezi událostí a její prezentací se spolu s groteskní koláží, v níž režisér připomíná, že Spojené státy vyzbrojili teroristy, proti nimž nyní bojují, stává úvodem celé reflexe o příčinách násilí.

Moore jde až vědeckou cestou - zprvu předkládá hypotézy, které se poté snaží dokázat sběrem nejrůznějších důkazů. Vedle základních kulturních znaků (podmalované oči Marilyna Mansona) pracuje s přímými svědectvími, zakládá si účet v bance a získává zdarma zbraň, vede rozhovor s bratrem atentátníka, který odpálil bombu v Oklahoma City, nechá vyprávět strážníka, který tvrdí, že je americkou povinností být ozbrojen, animuje americkou historii, podléhá provokacím, zjišťuje, že náboje použité k usmrcení studentů a učitelů na střední škole byly zakoupeny za sedmnáct centů v supermarketu Wal-Mart, a přesvědčí dva studenty, kteří mají po útoku ještě kulky v těle, aby je šli vrátit.

Moore jde ale ve svém radikálním politickém filmu ještě dál: paranoidní mentalita většiny Američanů se podle něj zrcadlí v přirozeně násilné poválečné zahraniční politice státu, jehož je občanem. Analýza americké kultury zbraní tak přerůstá k přemýšlení o dějinách USA - tvrdí, že tato země byla zrozena ze strachu z nepřátel a ten strach ji pronásleduje dodnes. Připomeňme, že Moore jde i proti své vlastní minulosti: jako teenager byl šampiónem ve střelbě a je doživotním členem NRA, organizace podporující prodej a vlastnění střelných zbraní.

Fotogalerie

Hollywood C. E., s r.o. / Czech Republic / chce@hce.cz
 
Ročník festivalu: 2002
Sekce: Zvláštní uvedení
Projekční formát: 35 mm

GODARDOVA PAMĚŤ V JI.HLAVĚ

Autorem znělky 22. Ji.hlavy je slavný režisér Jean-Luc Godard

Více