Dcera z Jananu

En'an no musume

Daughter from Janan

Kamera: Fukui Masaharu
Střih: Yoshioka Masaharu
Hudba: San-bao
Synopse

Mladá Číňanka pátrá po svých skutečných rodičích, kteří ji opustili krátce po narození. Osmadvacetiletá Haixia, jež strávila celý život v chudé vesnici v Jananu, potřebuje zjistit, proč ji rodiče odvrhli, potřebuje to vědět, chce to pochopit.

Prostřednictvím dívčina umanutého pátrání po rodičích, kteří patřili k fanatickým členům Rudých gard, se seznamujeme s událostmi v Číně na konci šedesátých let dvacátého století. Tehdy vůdce komunistické Číny Mao vyhlásil tzv. kulturní revoluci, která brutálně rozvrátila celou Čínu. Jedním z jejích důsledků bylo i praktické uskutečnění hesla Mládež bude na vesnici seznámena s kořeny revoluce. Za ním se skrývalo vysídlení inteligence na absolutní periférii, její vykořenění z přirozeného intelektuálního prostředí a její definitivní proměna v součást masy, sloužící režimu. Mezi milióny mladých byli i Haixiini rodiče. Její existence, to, že žije, to, že někde má své biologické rodiče, je impulsem k poznání minulosti především na straně generace jejích rodičů, těch zklamaných hrdinů revolučního běsu.

Krajina Jananu, nekonečná svými žlutými rozeklanými horami, je také nazývána svatou zemí čínské revoluce. Tady, po Dlouhém pochodu, bojovala Maova Rudá armáda se silami Kuomintangu. Japonský režisér v explikaci k filmu napsal: „Myslím, že kamera může být nástrojem násilí. Může útočit na lidi, kteří před ní stojí, a tvůrci by to měli vědět. I proto nemohu snižovat odvahu lidí, se kterou před kamerou odhalili svoji minulost, celou tu tragédii kulturní revoluce. Doufám, že film vyvolá u diváků podobné pocity, jaké jsem měl při natáčení já. Příliš mnoho bolesti se zařízlo do pusté krajiny žlutých hor.'

Kaoru koncipuje snímek jako putování za pravdou. Snímek se zvolna oprošťuje od archivních záběrů, které ilustrují tehdejší akci, kdy kamióny plné lidí z měst vyrazily do provincií, tisíce rukou mávaly rudými knížkami, čekala na ně bída a bahno. Film klade stále více důraz na reflexi této minulosti, která byla pozadím osobní historie: žena se vrací do hor, zmatená mezi třemi matkami, tou biologickou a těmi, které se o ni staraly, prochází hliněnou vsí, poznává stíny zaváté revoluce, ptá se a naslouchá, vidí slzy, dotýká se rukama, hledá svoji identitu na svazích hor. Film stojí na setkání a rozmluvě, jejich kontrapunktem je hrozné mlčení mrtvých, ale i těch, kteří ještě žijí, ale nikdy nepromluví. Variantou mlčení je také zostřování obrazu rodičů, s jejichž rozmazanou podobou dosud žila. Právě v zostřování je totiž vyhasnutí, zavření dveří k tomu, co by mohlo být rodokmenem, smyslem dědictví.

37. MFF v Karlových Varech / film získal Cenu za nejlepší dokumentární film nad 30 minut.

Fotogalerie

 
Ročník festivalu: 2002
Sekce: Bedekr

PAMĚŤ, GODARD, JI.HLAVA!

MFDF Ji.hlava bude letos rezonovat téma paměti

Více