Můj syn Romek

Mój syn Romek

My son Romek

  • Marcin Solarz
  • Polsko
  • 2002, 24 min
Kamera: Mathias Kukielski
Střih: Anna Wagner
Zvuk: Wlodzimerz Kazimierczak
Synopse

Nemocná stará žena, stárnoucí muž a jeho syn, který ještě navštěvuje základní školu. Všichni tři žijí v malém bytě, příbuzní - Janina Ogonková je Romanova matka, Krzysztof je její vnuk. Dokument ukazuje jejich všední dny i krátké nedělní vydechnutí.

Film je koncipován jako sestřih záznamu, ohraničeného jedním týdnem. Kamera prostě zaznamenává pohyby v bytě, střih plynulost záznamu nerozbíjí, naopak dotváří dojem uzavřenosti, nemožnosti uniknout z pasti odpovědnosti a citů. Prostor bytu vytváří v dokumentu nejen prostředí pro pohyb, pro zdání pohybu, ale zároveň děj organizuje - byt dává existenci ráz, rytmizuje ji v řádu svého vnitřního času.

Je jí šestaosmdesát, je odkázaná na vozík, ale spíše už jenom leží, přišla o nohu, nevládne rukama, pro šedý zákal špatně vidí. Krzysztof posedává v kuchyni, tady píše domácí úkoly, zkouší se učit. Občas něco k babičce prohodí, ale ta ho neslyší. Ovšem i mlčení je způsob předávání informace. Ve filmu je patrný důraz na mezery v komunikačním procesu. V nich, v záznamu tichého obstarávání nemohoucího, v opakujících se pohybech soužití s ním, snímek funguje.

Skutečným hrdinou filmu je Roman. Stará se o matku, učí se se synem, připravuje obědy, přestýlá postele. Od rána do večera slyší jen: Roman! Romek! Romuś! Na každé matčino zavolání přijde. S nezvyklou trpělivostí a se smírným smutkem ji obléká a svléká, pokládá ji na postel, usazuje ji ke stolu, dlouze jí masíruje tělo, vtírá mast, přikrývá ji, převazuje, utírá a krmí. Dělá vše pro to, aby se cítila dobře jako člen rodiny.

Homogenní svět bytu, uzavírající vyhrocené bytí, a chvění mezi nitrem a vnějškem, mezi odlišností mou a toho druhého. To je prostor a chvíle, kdy láska znovu musí vytvářet všechno, co je jindy prostě dáno. Až pozdě večer, když matka i syn už spí, má Romek chvíli pro sebe. V šeru kuchyně vytáhne láhev. Dá si jeden kalíšek alkoholu.

V celém filmu nezazní jediné slovo komentáře, o jeho postavách se tak v podstatě nedozvíme nic. Kamera pouze zaznamenává monotónnost jejich života. A také lidské utrpení a lásku, která roste právě z tíže starostí. Významy filmu jsou jisté - hrdinové se nerodí z cizosti světa.

Fotogalerie

 
Ročník festivalu: 2002
Sekce: Mezi moři

PŘIHLAŠOVÁNÍ FILMŮ

Přihlaste svůj film na 22. MFDF Ji.hlava

Více